close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Lov

1. dubna 2012 v 20:37 | Aduš |  Stříbrné slunce

Lov


Znovu se ve mě probouzel ten tvor. Tvor, kterého jsem nenáviděl z celého mého srdce. Byl jsem stvůra. Není to jednoduchý život, být dravec a člověk zároveň. Věděl jsem, že budu muset na lov. Znovu budu zabíjet.Žít a přežít, lovit nebo být loven to je zákon. Zákon, kterým se řídím i já. Musím počkat až se setmí a pak vyrazím. Nepotkám žádného člověka, pro kterého bych mohl být nebezpečný. Když jsem stvůra, neovládám se. Zemře vše co se mi dostane do rukou. Nedokážu se ovládat, řídím se instinkty. Ještě nikdy jsem člověka nezranil. Přemýšlel jsem jaké zvíře ulovím.Nevěděl jsem zda půjde i sestra a bratr. Týden jsem tu nebyl. Budu se muset na obědě zeptat. Už jen pár minut a bude konec hodiny. Tuto hodinu jsem nevnímal, nepostřehnul jsem, že na mě někdo mluví. Byl jsem zabraný do jiných věcí.
,,Miku, znáš odpověď?" zeptal se mě profesor Merley.
Věděl jsem, že otázku znám, ale nemohl jsem si ji vybavit. Profesor čekal na moji odpověď. Ostatní se hlásili, ale on si jich nevšímal.
,,Je to fruktosa" odpověděl jsem, když jsem si otázku vybavil. Koukal na mě.
,,Správně", odvětil. Divný chlapec, pomyslel si.
,,Co jste říkal pane?" zeptal jsem se.
,,Že je to správně Miku" řekl.
,,Ale já myslel potom". Koukal na mě jako bych byl itý. To jsem nemohl vyslovit nahlas. Poznal jsem, když se báli, ale jejich mysl jsem neslyšel. Konečně zazvonilo a já odešel z místnosti. zamířil jsem do jídelny. Tam si budu moci promluvit se sourozenci. Sedl jsem si ke stolu v rohu místnosti, jako každý jiný den. Nepostřehl jsem, že přišla Nina s Kajem.
,,Co se děje Miku?Vypadáš rozrušený?"zeptala se mě.
Nechtěl jsem ji odpovídat a pak ještě jednou Josuovi a Jasmin.
,,Počkáme na ostatní" odpověděl jsem. Za pár minut se objevili.
,,Co se děje?"zeptal se Josua, který si také všiml mého výrazu.
,,Vím co si Marley dnes myslel. Nesoustředil jsem se a.."nestačil jsem doříct větu.
,,Ty víš co si ostatní myslí?"zeptal se Josua.
,,Když se budu soustředit, tak prakticky ano."odvětil jsem.
,,Takže můžeš vědět co si o nás myslí?"
,,Jo můžu Nino,taky vím kdo si to myslí"
,,Tak skus toho kluka co pořád zírá.Jak se jen jmenuje.."
,,Myslíš Jacka?"zeptala se Jasmin.
,,Díky Jas, co si myslí Miku?"zeptal se Josua.
Soustředil jsem se pouze na něj, byl dál než profesor Marley.
,,On....přemýšlí o nějaké dívce co jsem má přijít.Co o tom víte?"zeptal jsem se zamračeně.
,,Tys mu to neřekla Nino?"zeptali se Josua a Jas.
,,Já na to zapomněla a nebyl čas. Říká se, že má přijít nová holka. Všichni o ní mluví, hlavně kluci. Jmenuje se Christiana Sparky."řekla Nina.
,,Jak dlouho to víte?"zeptal jsem se a pohlédl na Kaje. Byl tím co jsme teprve měsíc a všechny lidi kolem by mohli být obětí. Museli jsme na něj dávat pozor. Nina se stala jeho družkou. Kaj po ni pokukoval už dříve, ale ona se ho nevšímala. Až v ten den, kdy ho zachránila před smrtí. V ten den se stal tím čím je.
,,Je to asi čtrnáct dní. Příští týden by měla přijít." promiň dodala Nina.
,,V pohodě, bude to další s těch co po mě pokukují." řekl jsem.
To si nemyslím, Josua o tom něco ví.
Tázavě jsem se na ni podíval.
On ji viděl jinou a tebe taky. Budeme s ni přátelé. Bude úplně jiná než ostatní, Josua se v lidech nemýlí.
,,Jak to myslíš?"zeptal jsem se ji. Snažil jsem se prohlídnout mysl všech co byli na obědě, ale Ninina mě zaujala nejvíc, chtěla mi něco říct. Jen co jsem to dořekl všichni se na mě podívali, tedy jen mí sourozenci.
,,Co kdo jak myslí?" zeptal se Josua.
,,Ale nic, to neřeš." odpověděl jsem.Pořád na mě koukal, čekal že mu to vysvětlím. Nechtěl jsem mu to říct.
Jsem ráda, že jsi mu to neřekl. Nechce abys to věděl. Nepovíš mu to viď?
Nenápadně jsem zakroutil hlavou. ,,Chtěl jsem se zeptat," začal jsem, ,,jestli se mnou nepůjdete na lov"
,,My půjdeme Miku, Kaj by si měl dát něco na zub"řekla Nina.
,,Já půjdu taky, co ty Jas?"
,,Já nepůjdu, už mám něco v plánu"
,,Dobře, tak večer.Už musím jít."řekl jsem. Vstal jsem od stolu a šel k autu. Škola mi už skončila. Budu sedět v autě a čekat až skončí ostatní. Vždy jsem je vozil do školy, jen ten minulí týden je vozil Josua. Pustil jsem si svoji oblíbenou hudbu. Přemýšlel jsem o té nové holce a o tom co mi Nina řekla. Najednou se otevřeli dveře. Nečekal jsem to, a tak jsem se lekl. Josua se začal smát.
,,Tak a teď jsi se nesoustředil." stačil říct mezi smíchem.
,,Tak před půlnocí se sejdeme před barákem"
,,Jasně"souhlasili všichni až na Jasmin.
,,Co máš v plánu Jas?"zeptal jsem se ji.
,,No musím něco dodělat na autu a pak nákupy"odpověděla.
Už jsem se na nic neptal. Hodiny utíkali docela rychle a tak jsem se začal připravovat. Konečně jsme vyrazili. Les nebyl ani kilometr daleko a tak jsme tam byli hned. Nikoho jsme nepotkali. Zvířat bylo hodně a některá byla i přemnožena. Ze všech zvířat jsem měl nejraději pumy, ale ty tady nebyli. Musel jsem se spokojit se srnci. Josua si vyhlídl velikého medvěda a Nina s Kajem lovili srnce se mnou. Konečně jsme byli sytý a spokojený. Museli jsme ještě počkat na Josua, který si se svým jídlem hrál. Pomalu svítalo, když Josua dojedl. Vrátili jsme se domu, opláchli a vydali jsme se na cestu do školy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama