Návrat domů
Běžel jsem celou noc abych byl co nejdříve doma. Domů jsem ovšem nešel, nejdřív jsem ji musel vidět. Byl jsem u ní až do rána, ale ne ve vlčí podobě. Seděl jsem na kraji její postele a koukal jsem jak spí. Tak rád bych spal a nechal si o ní zdát, ale to nešlo. My jsme nespali, spánek jsme nepotřebovali. Okny začalo proudit světlo a já věděl, že musím jít. Nechtěl jsem ji nechat samotnou, ale musel jsem. Domek jejího otce stál u malého lesíka a tak jsem tam byl schovaný dokud neodjela do školy. Byl jsem překvapený, když pro ni přijelo Josuovo auto.Na zadním sedadle seděl Kaj, Nina a Christy si k nim přisedla. Nevěděl jsem co to znamená. Začali se mí sourozenci kamarádit s Christy? S člověkem, který by mohl všem říct naše malé tajemství? Jak dlouho se s mí baví?neznal jsem odpověď ani na jednu otázku. Doma by nikdo být už neměl.
Měl jsem pravdu doma nikdo nebyl. Leo musel do práce a Redia byla taky pryč. Redia procovala jako návrhářka domů. Lidi ji volali aby jim zařídila dům v určitém stylu a ji tato práce bavila. Leo byl doktor, ale také přednášel na univerzitě. Doma jsem se proměnil do lidské podoby a šel hledat nový obvaz. Chtělo to zašít, ale to jsem po holkách žádat nemohl. Už takhle to bylo riskantní. Chtít po nich vyndat kulku, mohl jsem je zabít. Šel jsem do Leovi domácí kanceláře a hledal tam obvaz. Nemohl jsem ho nikde najít, tak jsem si tam přiložil staré tričko a do druhého jsem se oblékl. Musel jsem uklidit celou chodbu, protože byla od krve a já nechtěl aby to doma někdo věděl. Jednu ruku jsem držel nenápadně na ráně a v druhé jsem měl mokrý hadr na utření podlahy. Konečně jsem to uklidil, od mého lovu uběhl nějaký čas a já zatoužil po čerstvém mase a krvi. Šel jsem do svého pokoje a sedl si na gauč, nebylo mi moc dobře. Nevěděl jsem co mi je a tak jsem musel počkat na Lea. Budu poslouchat jeho kázání, jak jsem byl hloupí a že nebylo bezpečné v tuto dobu jít za hranice. To jsem věděl, ale musel jsem tam jít abych byl sám. Vzal jsem si z poličky knihu a pustil svou oblíbenou hudbu. Ani nevím co jsem četl, protože jsem přečetl asi tak dvě stránky a myslel na ráno. Proč jela Christy s mými sourozenci do školy? Má porouchané auto? Myslí si snad někdo z rodiny, že ví kde jsem a proč tam jsem? Vždyť věděla o nás a nikomu by to neřekla, slíbila mi to. Nebo slib porušila? Ne nic takového, ale něco za tím musí být. Byl jsem tak ponořený do svých myšlenek, že jsem nepostřehl Rediiny myšlenky.
,,Miku!" vykřikla radostně a šla mě obejmout. ,,Vítej doma, tolik se mi stískalo, měla jsem strach. Zapomněl jsi, že touhle dobou tam je lovecká sezóna?Víš co se ti mohlo stát?"
Tvář jsem měl zkřivenou bolestí, ale pokusil jsem se o úsměv a vtipy. ,,Tak teď mi budeš dávat kázání ty místo Lea? Taky se mi stískalo."
,,Co se děje? Jsi nějaký smutný a hoříš. Leo by se měl na tebe podívat, ale já nevím kdy přijde.Mám mu zavolat?"
,,Ne, nevolej mu. Přišel by hned a to tak nespěchá. Nic se neděje. Jen...ale nic. Nech to být"
,,Máš strašnou teplotu, Miku co se tam stalo?" naléhala Redia.
,,Nic se nestalo. Neboj, řekl bych ti to."
,,Dobře, mám říct sourozencům, že jsi zpátky?"
,,Ne nic jim neříkej, až budeš s Leem sama tak ho sem pošli, ale ostatní ne"
Kývla na souhlas a odešla. Každou dobou by se měli vrátit sourozenci ze školy a ona mi chtěla splnit přání. Vypnul jsem hudbu, a uvažoval nad dnešní nocí. Nebudu moc být u Christy a dívat se jak spí. Nebudu vědět zda volá mé jméno. Neuvidím jak jde do školy a nebudu vědět zda se dívá na mé místo u ní v lavici. Uslyšel jsem hlasy dole v hale. Nina se bavila s Jas o módě a Josua s Kajem o autech. No jo Josua opravoval pro Jas auto a Kaj mu pomáhal. Chtěl ji to dát jako dárek k Vánocům. Nevím co se dělo pak, byl jsem myslí jinde. Snil jsem s otevřenými oči.
,,Miku? Redia mě sem posílá."
,,Leo musím s tebou mluvit, neví nikdo, že jsi sem šel?"
,,Ne nikdo mě neviděl. Tak mluv"
,,Redia tu nikde poblíž není?"
,,Ne, sedí dole a pracuje na novém domě. Proč si to nezjistíš sám?"
,,Moje schopnost čtení myšlenek je jaksi nefunkční. Stala se mi taková malá nehoda.Ty mi nebudeš dělat kázání?"
,,Chybí ti to? Jaká nehoda?"
,,Nechybí. No asi bych ti to měl vyprávět od začátku"
Pověděl jsem mu vše co se stalo.
,,...Potom jsem od nich utekl do lesa a tam se proměnil. Musel jsem se vrátit a to rychle."
,,Proč jsi jim vběhl do střely? Musel jsi o nich vědět. Ukážeš mi tu ránu?"
,,Poslali za mnou psi, věděl jsem o nich a jo ukážu"
,,Chce to vyčistit a zašít. Tou proměnou se tam dostalo spoustu špíny a tím jak si všude proběhl se to ještě zhoršilo. Bude to muset nějaký čas dýchat než se to zašije. Dostaneš něco na sražení teploty a budeš muset ležet. Žádný lov, budu muset koupit nějaké maso aby jsi měl co jíst. Ještě jsem zapomněl, vítej doma synu."
,,Budu pod přísným dohledem. Jsem rád, že jsem doma. Musíš o tom povědět Redii?"
,,Musím jí to říct, bude doma narozdíl ode mě. Já jdu teď ulovit pár srnců aby tu byli zásoby. A ty lež pošlu sem Rediu aby ti to vyčistila. Kdy jim chceš říct, že tu jsi?"
,,Nevím, nejdřív musím zjistit proč dnes vzali Christy do školy."
,,Tak hodně štěstí v zjišťování" s těmito slovy odešel.