close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Srach

2. dubna 2012 v 18:18 | Aduš |  Stříbrné slunce
Strach

Leo si pro každý případ vzal svoji lékařskou brašnu. Ošetřil mi rány a prohlídl zlomenou tlapu. Nina s Jas museli udržet nějakou dobu ve stanu Christy. Bylo mi trošku lépe. Jen co jsem se probral začla zpověď.
,,Cos to proboha vyváděl? Nina řikala, že jsi šel po pumě, ale tohle ti nemohla udělat"
,,Lhal jsem jí"
,,Proč, Miku měl jsem o tebe strach! Redia také, co by jsme dělali kdyby se Christy probudila než by jsi přišel?"
,,Musel jsem jí lhát, to nevím na něco by jste přišli."
,,Proč jsi ji musel lhát?"
,,Nechtěl jsem aby šla za mnou. Ona pumi nemusí."
,,Miku! Co se ti proboha stalo?"
Christy, ta tu ještě chyběla. Nic jsem ji nechtěl řict.
,,To nic není, malá nehoda"
,,Leo mohla bych s Ninou a Jas jít do města?"
,,Ovšem, že ......"
,,Ne nemůžeš!" skočil jsem Leovi do řeči.
Sedm páru očí na mne pohlédlo. Chtělo vysvětlení.
,,Proč?"
,,No protože...Tak jo ale vy dvě mi na ní dáte pozor a dost velký!"
,,Fajn"
Odešly, ale ne všichni. Leo, Josua, Kaj a Redia zůstali.
,,Půjdu s nima, aspoň nakoupím nějaké jídlo pro Christy"
Bezva bude to chlapská záležitost.
,,Tak co se stalo?"
,,Narazil jsem na stopu jiné smečky. Nejdříve byla stará, pak jsem ale našel čerstvou. Vydal jsem se po ní. Nina si myslela, že je to stopa pumi. Vedla do města, nebyla tam ani noha. Našel jsem tam plakáty o zabijákovi. Vrátil jsem se do lesa a pokračoval. Stopa vedla rovně a pak se zase stočila do města, ale v jiné části. Byli tam tři vlci a rodina. Matka, otec a dítě. Musel jsem něco udělat. Postavil jsem se mezi ně. Chtěl jsem jim zabránit zabít rodinu, která má ještě co dohánět.
Utíkal jsem k jezeru, kde mě takhle zřídili. Nina už byla na cestě domu, mluvila se mnou, ale já ji nic neřekl. Nemohl jsem, bylo to mezi mnou a smečkou."
,,Ty se musíš vždy do něčeho namočit!"
,,Nemohl jsem jen tak koukat jak zabijí lidi mě před očima!Pochop to!"
Sebral jsem se a odešel. Moje cesta vedla do města za Christy.
Našel jsem tam rodinu, kterou jsem zachránil před smrtí.
,,Miku? Na co se díváš?"
,,Na nic Nino!
,,Nebyla to puma viď"
,,Nebyla"
,,Pojď půjdem"
,,Nechtěl jsem tě ohrozit, proto jsem si vymyslel tu pumu. Byla to stopa jiné smečky a s tou jsem se taky porval. Nejhorší na tom je, že tam byl vlk z méno snu."
,, To by ale ten sen ukazoval pomstu, ale za co?"
,,Bránil jsem jejich úlovek. Rodinu"
Nina přemýšlela, ale do jejich myšlenek mi nebylo. Ty co nesměřovali na mě jsem nechal plavat. Vedla mě k restauraci. Byl tam zbytek rodiny. Koukaly na mě udiveně. Jediná Christy snad měla radost. Vadilo mi, že nevím její myšlenky, bylo to frustrující.
Leo pronajal chatku, aby jsme byli lépe chráněný před útokem. Bylo to tak lepší, aspoň pro mě. Měl jsem Christy na očích. Byl jsem chvilku venku.
,,NE!!!!!!!" zakřičel jsem.
,,Miku, co se stalo?" ptal se Leo, který byl poblíš. Měl o mě starosti.
,,To nic byl to jen sen vše je v pořádku. Nebo není?" tázal jsem se.
,,Všechno je v pořádku. Jen ty jsi nějaký bledý a zase jsi spal v lidské podobě. Co tě trápí?"
,,Pamatuješ jak se mi zdál ten sen? Ten co se opakoval."
,,Pamatuju"
,,Tak už vime co za tím stojí nebo si to spíše myslíme. Jak jsem se porval s tou smečkou, tak tam byl vlk z méno snu. Bude se chtít pomstít se mi, za to že jsem nechal uprchnout jejich úlovek. Budou chtít Christy zabít, budou si myslet, že je moje kořist."
,,Ty si tedy myslíš, že ten sen tě chtěl varovat před něčím co se může stát?"
,,Jo myslím. Teď se mi taky zdál sen, ale Christy v něm byla mrtvá, proto jsem byl bledý. Leo mám o ní strach."
,,Já ti rozumím. Je zranitelný člověk, který má rodinu a o tu rodinu ji nechceš připravit.Kdyby neměla nikoho už by tu byla jako vlkodlak"
,,Nikdy z ní vlkodlaka neudělám! Christy může žít normální život, život se svou rodinou. Jednou bude mít manžela a děti. Bude žít tak dloho dokud nebude stárá. Tohle se mnou mít nebude. Tohle ji nemůžu a nesmím vzít. To bych raději zemřel."
,,A raníš tak svou rodinu? Co by dělala Nina a my ostatní?"
,,Ty víš jak jsem to myslel."
,,Teď tě Miku nechápu. Ty nechceš aby byla Christy vlkodlak a když se tak stane tak chceš zemřít?"
,,Přesně tak"
,,Tím pádem zraníš i Christy. Příjde o někoho ke komu má důvěru. Příjde o člověka, ke kterýmu něco cítí...."
,,Já ale nejsem člověk, jsem zrůda"
,,Tak se vnímáš jen ty. Zrůda je ten kdo zabijí lidi. Ty lovíš zvířata a lidi bráníš. Proč by nemohla mít ráda vlkodlaka?"
,,Co pak to jde?"
,,Kaj měl rád vlkodlaka"
,,Ano, ale on o tom nevěděl. Až když jsi ho zachránil zjistil co jsme. Christy to ví už dávno. Jak by někoho jako jsem já mohla milovat?"
,,Tak se jí zeptej"
,,Já....jdu ven budu ve vlkodlačí podobě."
,,Hlavně žádné rvačky"
Vyšel jsem z chatky a namířil jsem si to k lesu. Ve volnosti jsem našel to co mi chybělo v lidské podobě. Volnost, instinkty lovce, lovecký pud a vášeň to vše jsem měl jen ve vlčí podobě. Moc by mě zajímalo kdo vymyslel název vlkodlak, vždyť jsme jak vlci akorát větší. Proč jsem nikdy nehledal nic o nás? O našem vzniku, tradicích a dalších věcech? Budu to muset zjistit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama