Úplněk
Poslední pohled na domek, vnemž se začalo rosvicet. Leo nejspíš čte můj dopis. Co si asi teď myslí? Nejspíš, že jsem zbabělí. Uháněl jsem stále dál a dál ve stínu lesu. Lesní zvěř na mě udiveně hleděla, nelovil jsem je. Musím dost daleko, daleko od všech lidí. Moje úplňkové tajemství se nikdo nesmí dozvědět. Nikdo. Předemnou kličkoval zajíc, ve snaze utéct. Musím se odreagovat, nemyslet, neposlouchat...Měl jsem jasný cíl. Naše známe v kanadě. Ani nevím jak dlouho jsem Tifany, Sea a Rodriga neviděl. Vlastně jsem je neviděl od té doby co jsem odmítl Tifany. Tifany bude pořád stejná. Jsem zvědavý jak bude reagovat.
Ještě kus a budu tam. Snad jim nebudu vadit. Už jsem viděl jejich domek.
,, Rodrigo?"
Nikdo se neozýval. Zavolal jsem znovu. Je divné aby teď byli na lovu. V tuhle dobu oni nechodí.
,,Miku? No né jsi to ty? A kde máš zbytek rodiny?"
,,Ahoj Rodrigo. Jsem to já. Rodinu jsem nechal doma. Víš mám takový menší problém a nechtěl jsem aby o tom moje rodina věděla."
,,Problém? Něco jsi provedl? Zabil jsi člověka?"
,,Ne to už dávno ne. Vlastě od té doby co jsem opustil tvou smečku. Jak je to dlouho?"
,,Už to bude nějakých sedmdesát let. Změnilo se za tu dobu něco?"
,,Změnilo se toho hodně. Zase jsme se přestěhovali, ale do sousední země. O našem novém přírůstku nevíš co?"
,,Novém přírůstku? Pamatuju si Jasmin, Josua a Ninu."
,,No a další člen je Kaj, Je to Ninina spřízněná duše."
,,No a co ty, už jsi našel nějakou vhodnou vlkodlačici?"
,,Vlkodlačici zrovna ne. Kde je Sea a Tifany?"
,,Sea a Tifany jsou někde ve městě. Budou překvapený, že tu jsi. Co je to tedy zač?"
,,Je to člověk. Nemohl jsem přestat na ní myslet. Pak se to nějak zvtlo."
,,Člověk?"
,,Jo, ale nikdy by nás neprozradila. Nevím jak mohla Nina odolávat Kajovi."
,,On byl také člověk?"
,,Byl, pak měl nehodu a Leo ho přeměnil."
,,Souvisí ten tvůj problém nějak s tímto?"
,,Miku?" zvolal Tifanin líbezný hlásek.
,,Ahoj Tif a Seo"
,,Ahoj Miku, to je ale milé překvapení. Kde je Leo a ostatní?"
,,Jsem tu sám."
,,Zase utěk? Ty jsi se vrátil kvůli mě?"
,,Ani jedno ani druhé, popravdě už někoho mám."
,,Tak co tu děláš?"
,,To ti může být jedno Tifany"
,,Já se jen ptala. Nemusíš být hned zteklý."
,,Miku?"
Pohlédl jsem na Seu a Rodriga.
Co se sním děje? Od té doby co odešel se hodně změnil. Určitě za to může to zvířecí maso.
,,To čím se živím za to nemůže Seo"
Udiveně koukala.
,,Ano vím co jsi si myslela a myslíš. Váše myšlenky pro mě tabu nejsou. Jakoukoli vaši myšlenku slyším.A ty Tifany si nech nechutnosti pro sebe. Radši si jdi hrát z jídlem"
,,Nemáš právo šťourat se v mých myšlenkách!"
,,Tak se nemají týkat mě!!Rodrigo, Seo můžeme si promluvit o samotě?"
,,Jasně jen si jděte povídat.ů
,,Tifany, myslím že máš něco na práci."
,,Vždyť už jdů. Není fer, že musím do školy jen já."
,,Tifany se nevrátí."
,,Poznám to.Ten můj problém souvisí s úplňkem. Celý den a pak noc jsem divný. Strašně náladový a schopný zabít cokoli. Moje rodina má za úkol ji chránit, před vším co ji bude ohrožovat. Nechci nikomu z rodiny ublížit a ani tvé smečce. Vím, že by mě Leo uklidňoval, ale nepomohlo by to. Však brzy uvidíš sám, jestli tu ovšem budu moc zůstat."
,,Jestli jsem to správně pochopil, tak se neovládáš den pře úplňkem a pak úplňkovou noc. Jseš nepříčetný a schopný cokoli zabít.A chceš abych tě tu nechal?"
,,Přesně, ale nechci ohrozit tvojí rodinu. Půjdu kdyžtak dál."
,,To by mi Leo neodpustil. Zůstat tu můžeš."
,,Nesmí se to dozvědět. Dobře ale musíte udělat pár opatření."
,,Uděláme. Musíš mi je říct."
,,Nemůžu, už takhle nevidržím"
Je těžké přemáhat něco co je tak přirozené. Už jsem se nemohl udržet. Snad mě nenechají někomu ublížit.
,,Miku?"
Nechoď ke mě Seo, nemůžu za sebe ručit. Ne v tuhle dobu.
,,Seo, myslím že bys neměla..."
Pozdě, už jsem po ní chňapl. Ještě, že je v přeměně stejně rychlá jako já. Teď proti mě stál vlk.
Miku?
Seo, já nechtěl jsem.
Nemůžeš za to. Neměla jsem to skoušet.Jak to, že můžem spolu komunikovat?
Leo nebo Rodrigo by to věděli.Myslím si, že je to jen díky tomu, jak jsem nějaký čas stravil s vaší smečkou. Znám vaší vlnu.
To je možné.
Vy máte lidské přátelé?
Soustřeď se jen na mě.
Seo je to silnější. Od té doby co po mě jde jiný vlkodlak se my to stává.Je to poprvé, ale kvůli němu. Vím, že za to může.
Vlkodlak?
Pral jsem se z jeho smečkou. Zachránil jsem rodinu před smrtí. Mám strach, že se budou chtít pomstít.
Poznáš, když se bude doma něco dít. Zvládneš to, už bude sedm hodin.
Je těžké zvládnou to celých dvacetčtyři hodin.
Jaké opatření jsi myslel?
Máte sklep?
Jo, žádné okno, bytelná vrata.
Zamkni mě tam.
Rodrigo se jem díval co se mude dít. Stál bez hnutí, zrak upřený na nás. Sea mě vedla do sklepa. Byl stvořený akorát pro tento učel. Udržet zabijáka uvnitř. Kdybych se chtěl dostat ven, byl bych pěkně potlučený.
Za žádnou cenu neotvírejte a nenoste mi jídlo. Hlavně ať Tifany nic neví.
Neboj, celou noc tu Tifany a já nebudeme.Rodrigo nic takového neudělá.
Zvládnu to a pak se vrátím domů. Sea za mnou zamkla už v lidské podobě. Lehl jsem si a snažil se trošku prospat. Nevím kolik bylo hodin, když jsem se probudil, nemohl jsem to poznat. Běhalo tu pár myšek a já si snima začal hrát. Byla zábava nechat je utíkat a před jejich doupětem je zabít. Jako kočka a myš, vlk a zajíc. Zajíc? Myšičky musí stačit. Byl jsem posedlý touhou zabít cokoli živého. Cokoli co by kladlo odpor. Začal jsem běhat po sklepě a hledat skulinku, kterou bych se dostal ven. Ven odsud, ven mezi jídlo, ven mezi zmatené lidi. Zmatek. Strach. Musím dostat velký kus masa. Byl jsem jak v tranzu. Běhal jsem stejným směrem, myšičky už byli schované. Neměl jsem ani strach o Christy a ostatní. Myslel jsem jen na lidský strach, před tím než jsou navždy umlčeni.